!! POZOR !! Vzhledem ke stávajícím opatřením vlády je útulek pro veřejnost uzavřen !!

Aktuality

Takhle to všechno začalo…. Dle zjištěných informací byl pejsek viděn už 30.12.2020 v Roudnici a 1.1.2021 v Lounkách. Pejsek byl prvně viděn Lucií Bubeníkovou 20.1.2021, kdy jí osud opuštěného psa nebyl lhostejný a tím to všechno začalo. Nebylo možné pejska nalákat a odchytit (celou dobu jsme si všichni mysleli, že se jedná o psího kluka), tak nás kontaktovali o pomoc s odchytem zraněného pejska, který se toulá na Litoměřicku již nějakou dobu. A tak začal skoro dvouměsíční boj s časem na záchranu.

 

Každý den byl náš tuláček viděn na několika místech a my tak časem zjistili, kde se pravidelně vyskytuje. Odchyt nebyl jednoduchý, protože pejsek se lidí bál a velmi chytře se nám všem vyhýbal, případně před námi utíkal. Po pár dnech bylo zjištěno zranění na zadní nožičce (srážka s autem? co se asi tak mohlo stát…).

 

Byla připravena odchytová klec na místě, kde se zdržoval (místo nám dlouho střežil místní myslivec – moc děkujeme!) – ani to bohužel nevyšlo, i přesto však na místě nadále zůstával. „Pes je VELMI VYHUBLÝ, ZRANĚNÝ a stávající počasí, kdy noční teploty klesají do vysokých stupňů pod bod mrazu nejsou vůbec dobré.“ A tak jsme se rozhodli s místními obyvateli, myslivcem a všemi dobrovolníky svolat VELKOU ÚTERNÍ AKCI (9.2.)!  Sešlo se nás opravdu hodně, dorazili místní obyvatelé s kamarády, lidé s drony, s dalekohledy, se čtyřkolkou, kompetentní osoba s uspávací technikou a organizace Bady z.s. (děkujeme!). Celá akce byla naplánována na 6h ranní, kdy každý dostal „své stanoviště“ v autě kolem posedu v místě pohybu našeho utečence, kde na posedu čekala osoba až se dorazí najíst k odchytové kleci a následně bude uspán. Bohužel však pejsek nedorazil. Celý den jsme ho všichni hledali v okolí – autem, pěšky, s drony, se čtyřkolkou, vlakem... bohužel však marně. Od pondělních (8.2.) odpoledních hodin nebyl pejsek nikde viděn a bohužel jsme nenašli ani žádné stopy ve sněhu.

 

Nepřestávali jsme hledat a prosili jsme všechny, kdo pejska uvidí, ať pouze zavolají místo a směr pohybu – byla potřeba znovu zmapovat jeho území, nechat mu tam krmení s odchytovou klecí, kde byla dřevitá vlna k zachumlání před velkými mrazy. Hlavním cílem bylo pejska nehonit, aby veškeré síly, co měl, využil na mrznoucí dlouhé noci. Rozmístilo se několik fotopastí, kdy bylo kontrolováno každé hlášení pohybu – kolikrát se nám ukázali srny, prasata nebo i myslivci, kteří aktivně pomáhali s námi a například rozmisťovali krmná místa (děkujeme!).

 

Nezbývalo nám nic jiného než čekat…. Což bylo pro nás to nejhorší... ta bezmoc nás všech. Založili jsme mezi sebou chat na WhatsAppu, kde se sešlo několik desítek lidí a každý den si vyměňovali stovky zpráv. Poznatky, informace, fotky, emoce, naději, zoufalství, mnohdy i slzy a beznaděj…. Naštěstí přišla výborná zpráva, pejsek byl opět viděn! Všichni jsme jásali, protože to znamenalo, že první noci s teplotou vysoko pod nulou zvládl a máme tak další naději! Dle dostupných informací a stop ve sněhu se pejska podařilo lokalizovat. Tuláček se rozhodl odcestovat do dalších obcí, kde předtím nikdy nebyl viděn.

 

Hledání tím samozřejmě nebylo ukončeno, jen jsme potřebovali dát pejskovi další čas, aby se v novém teritoriu začal cítit bezpečně a vracel se do stejných míst, kde by znovu byla připravena odchytová klec s krmením, případně byla svolána další akce. Jenže pejsek se rozhodl cestovat stále dál a dál a cestovat převážně v noci či v brzkých ranních hodinách, kdy pro něj byla minimální šance na střet s lidmi.  

 

Dobrovolníci každý den nachodili desítky kilometrů, aby lokalizovali pejska, létali s drony, jezdili po cestách, tvořili nové a nové mapy s místy pohybu psa, hledali a hledali. Mnohdy marně trávili několik hodin denně venku spolu s naším tulákem, který byl kdo ví kde. Denně přemisťovali odchytovou klec s krmnými místy a fotopastmi na místa, kde byl pejsek naposledy viděn. Tvořili nová odchytová místa, kolikrát i dlouho do noci (Ondro, Honzo a Míro-Bubu, děkujeme!). Každý den se lepili letáčky dál a dál v místech, kde jsme si mysleli, že se pejsek za pár dní objeví. Každým dnem byl tuláček dál a dál. Nakonec přišla zpráva, že se z Litoměřicka dostal až na Mělnicko!

 

Páteční ráno (26.2.) jsme dostali zprávu, že se pejsek nachází v oploceném areálu u čerpací stanice Tomegas (Mělník - Kokořínská ulice), ale během pár minut překonal 1,5m vysoký plot a utekl. Městská policie Mělník, včetně státních policistů i místní útulek jsou obeznámeny a připraveni pomoci.

 

Pro nás i původní dobrovolníky z Litoměřicka bylo nereálné každý den jezdit do dalších a dalších míst, kam se pejsek vzdaloval a vylepovat letáčky. Proto jsme se znovu obrátili na VÁS – obyvatele celého Mělnicka s prosbou o pomoc s vyvěšováním letáčků, které jsou k vyzvednutí v místním útulku.

 

Přišla další zdrcující zpráva! Vládní opatření zakazují od 1.3. cestovat mimo okresy…. Máme jediný nedělní den na ukončení celého pátrání. Je to tady, poslední šance!

 

V Mělníku se nedělního rána (28.2.) sešla obrovská skupina lidí s jediným cílem – ODCHYTIT ZRANĚNÉHO PSA. Desítky lidí z celého severu Čech (Teplicko, Lounsko, Litoměřicko, Mělnicko i Praha!). Všichni dostali pokyny a čekalo se až se nám pejsek v ranních hodinách ukáže. A tak se i stalo! Ukázal se!

 

Přes dva měsíce toulání bylo ukončeno ranním úspěšným odchytem v centru Mělníka. Dokonce se zjistilo, že se nejedná o psa, ale fenku! (aha, tak proto háravé feny nepomáhaly!). Holčička dostala jméno Lucinka, byla naložena do vozu a převezena do útulku AniDef, z.s. v Žimu. Ten den jen odpočívala po náročném dni a na všechny bručela a vrčela. Dostala místečko v teplém kotci uvnitř útulku a celé další dny jí čekalo odpočívání, veterinární vyšetření a především nabírání sil.

 

Dostala prostor, aby mohla vše vstřebat. Opětovné uspávání pro veterinární vyšetření nebylo doporučeno. Její zdravotní stav byl v tuto chvíli stabilizovaný a nevyžadoval akutní péči. A tak dostala čas, začala si zvykat na jednu ošetřovatelku (Barču), s kterou měla absolvovat první veterinární vyšetření.

 

Lucinka začala dělat obrovské pokroky. Nechala se krmit z ruky a přítomnost lidí jí přestala tolik děsit. Nechala si nasadit košík i kšíry pro dvojí jištění. Po pár dnech byla schopná veterinárního vyšetření na klinice Mi-Vet v Ústí nad Labem u skvělého ortopeda pana doktora Mikulici. Náš Honzík s Mončou nás doprovodili a velmi nám pomáhali ve všem, co byla potřeba (děkujeme!). Lucinka zvládla veterinární vyšetření na jedničku. Nechala si odebrat krev (výsledky dopadly ukázkově), proběhlo sono a také RTG – kdy se zjistilo, že noha byla opravdu zlomená a stačila srůst. Nyní nemá žádné bolesti, ale časem ji čekají další kontrolní RTG aby se zjistilo, jak na tom srostlá zlomenina je a zda nebude dělat neplechu do budoucna (případně by Lucinku čekala operace, která dle pana doktora, není naštěstí nijak složitá!).

 

Lucinka je nyní již jedenáctým dnem v útulku a dělá úžasné pokroky. Každý den má pravidelné návštěvy svých tetiček a svého nového tatínka, který je připraven sdílet s ní jednu postel (Míro, bude z Vás super dvojka, děkujeme!). Nechává se rozmazlovat a čím dál tím víc si pozornost lidí užívá. Krmení z ruky je už naprostá brnkačka, nechává se mazlit, v klidu spinká po boku lidí a nyní se začíná učit chodit na vodítku ven. Lucinky „narozeninová den“ bychom po domluvě rádi slavili 28.2., kdy se konečně odchytila. Na facebooku byla vytvořena skupina „Hledá se Pes Se Zlomenou Nohou“, kde nám náš Míra-Bubu (děkujeme!) každý den shrnuje jak se Lucinka ten den má a co dělá, na základě informací, které si pravidelně předáváme.

 

Lucinka zakusila opravdu mnoho.. přežila minimálně dva měsíce s minimálním přísunem krmiva, zvládla neskutečné mrazy.. přežila silnice, auta, vlaky, divočáky a spousty dalšího … a to všechno se zlomenou nohou, která pomalu srůstala. Prošla velkou část severních Čech, nachodila přes stovky kilometrů. O její minulosti bohužel vůbec nic nevíme a tak můžeme jen těžko soudit, co všechno může mít naše holčička za sebou.. Dobrovolníci na vlastní náklady nachodili a najezdili před 10 tisíc kilometrů! Vytištěno a rozneseno bylo přes 1000 letáků na 750 km2. Lůca s Káťou psaly e-maily, konkrétně bylo posláno 39 veterinářům a 57 obcím v okolí (holky, děkujeme!).

Tímto chceme moc poděkovat VŠEM, kdo se účastnili této záchranné akce. Je až neskutečné, jak skvělá parta se sešla abychom zachránili jedno nevinné zvíře! Místní obyvatelé, další a další dobrovolníci z různých míst, organizace BADY z.s., MP a PČR Mělník – kteří aktivně hledali s námi!, útulek DOGPLANET, myslivci – všichni si zaslouží velké DÍKY A POKLONU, protože bez nás všech by naše holčička nyní nebyla v teple zahrnutá neskutečnou láskou nás všech.

 

Moc DĚKUJEME všem (bohužel není v našich silách poděkovat jmenovitě úplně všem) za náročné a mnohdy vyčerpávající úsilí. Občas se naděje vytrácela a bylo to pro nás všechny opravdu náročné, ale POVEDLO SE, byť to kolikrát vypadalo, že to nebude mít dobrý konec…. Děkujeme všem, že nám pomohli ukázat, že když se sejde parta úžasných lidí s jediným cílem, je MOŽNÉ I TO, CO JE NEMOŽNÉ.

Těšíme se až tuhle náročnou akci pořádně oslavíme s celou partou a naší Lucinkou pobíhající mezi námi. Tým AniDef ♥

 

13.4.2021 ahoj všem! rádi bychom podali nové informace o naší Lucince: Tulačka Lucinka… - 45 dní uplynulo ode dne, kdy se povedlo Lucinku odchytit. Dnes Vás chceme informovat o její krásně cestě do nového domova, nebo přesněji - až do nové postele!. Dny v útulku plynuly a každým dnem byla lepší a lepší. Pravidelně jí navštěvovala teta Káťa s Danuškou a nový tatínek Míra. Chodila několikrát denně ven, krásně baštila, čerpala síly a učila se nové věci.

Naplánovali jsme konzultaci u výborného ortopeda v Praze (termín konzultace vyšel na 12.4.2021) a zároveň konzultovali její snímky z RTG s dalšími odborníky. Mezitím se jednoho večera Lucinka projela na veterinární pohotovost Live do Litoměřic, protože se nám nezdála a zadýchávala se, nechtěli jsme nic podcenit, a tak okamžitě vyjeli. Ale, to nevymyslíš! Lucinka se vykadila v čekárně přímo přede dveře ordinace. Vyšetření ukázalo, že je vše OK – Lucinka prostě potřebovala znovu navštívit Litoměřice.

Po několika dnech přišly úžasné okamžiky, kdy Lucinka viděla své navštěvovatele a ošetřovatelky a začala vrtět ocáskem, začala si užívat jejich pozornost a nechtěla být sama. Přijala nás, začala nám důvěřovat a my štěstím plakali… Dokonce si i sama pacinkou říkala o hlazení a naprosto si to užívala. Dny plynuly a z Lucinky se stávala krásná sebevědomá dáma.

A tak jsme se rozhodli, že je čas… dnes je to 18 dní, co odjela k Mírovi do dočasné péče (až si budeme jisti, že je její zdravotní stav v pořádku proběhne adopce a formálně tak získá domov u Míry). Jejím nejoblíbenějším místem se stala postel. Teta Káťa a tatínek Míra Lucince věnují veškerý možný čas, dokonce má u domečku i zahradu, na kterou se ráda chodí slunit. Lucinka se krásně učí a nyní dokáže i sama vydržet doma a nic nezničit (po prvé byla doma pár minut a Míra málem nepoznal svůj dům). Všechno se mění a Lucinka se stále učí nové věci, co však zůstává, je její láska k posteli a důvěra ve své milované lidi. Před pár dny byla vyvezena na výlet, do míst, kde se tak dlouho toulala sama… dnes si tam klidně lehne, spokojeně odpočívá, rozhlíží se a nejspíše i vzpomíná na časy, kdy se toulala sama, opuštěná a zraněná… ale to už je pryč… nyní je to krásná šťastná holčička plná síly a elánu. Je to nádherná, rozvážná psí dáma, která si hlídá svou tetu i tatínka.

 

Včera (12.4.2021) proběhla konzultace u ortopeda pana doktora MVDr. Hnízda na klinice Animal Clinic v Praze a dostali jsme úžasné zprávy: „Zlomenina vypadá velmi uspokojivě, určitě operaci nedoporučujeme, za 2 měsíce by měla být naprosto v pořádku, doporučená kontrola za 6 měsíců". Jásali jsme a doufáme, že už bude všechno jen dobré, protože to si Lucinka zaslouží. . Jen cesta do Prahy a poté na kliniku byla lehce stresující, Lucinka se stále bojí aut, cizím lidem nedůvěřuje a také má strach z ostatních psů. Nešťastnou náhodou Lucinka musela dojít na veterinu trošku delší kus cesty rušnou Prahou a poté zase zpět k autu. Ale nakonec to zvládla! A tatínek s tetou taky!

Chceme moc poděkovat za nový domov pro Lucinu, věříme, že se má nejlépe jak může. Děkujeme také Vám všem, kteří nás zásobujete otázkami k Lucince a také děkujeme Vám všem podporovatelům, kteří jste na Lucinku přispěli. A v neposlední řadě chceme také znovu poděkovat Vám všem, co jste to nevzdali a díky Vám dnes spí Lucinka v posteli.

Děkujeme ! ♥

Pohodlně se usaďte a pusťte si video, kde uvidíte, co všechno se odehrálo než se Lucinka dostala k nám do útulku.

Denně aktualizované informace od samého začátku až dodnes můžete sledovat na FB skupině: Hledá Se Pes Se Zlomenou Nohou

LUCINKA LEGENDA

Více informací
← zpět