Aktuality

16.11. den plný příjmů...

Při dnešním příjmu je nám všem do breku.... v hlavě nám letí spousta otázek.. "Kolik bolesti a utrpení musí jedno kotě snést? Co komu toto zvíře udělalo? Bože.. Není jí ani rok a místo nohy má zakrvavěný pahýl s obrovskou dírou. Trčící kost a maso..."


Ničí, bezejmenná cca roční kočička odkázaná sama na sebe. Kolik lidí ji překročilo? Kolik lidí nevidělo ty oči plné naděje, které se prosebně upíraly ke každým nohám, které šly kolem? Kolikrát ji někdo musel jen tak bez povšimnutí minout? To proto, že byla "obyčejná"? "jen" mourovatá?..
Pomalu, ale jistě její srdce plné víry vyhasínalo... Nerozumíme tomu...


Určitě chtěla to, co všichni. Své místo, milující domov a lásku. Místo toho skončila na ulici se zraněním, se kterým se toulala bůh ví jak dlouho. Dokážete si to vůbec představit? Svírá se nám srdce. Nevinné zvíře, tak hodná kočička. Jen co se u ní nálezce zastavil, opět se jí rozzářily oči, protože věděla, že je to tu - pomoc. Ze všech sil zavrněla, aby ukázala, že je hodná. Že potřebuje pomoc.

 

17.11. "JSEM NEUVĚŘITELNÁ BOJOVNICE!!!!"  
Všichni v útulku i lékaři na klinice se diví, jak mohla tak velké zranění přežít - nohu jí něco doslova amputovalo, nevíme, jak se to stalo, zda ji srazilo auto, nebo napadlo nějaké zvíře, nebo jí někdo ublížil. Kočička nevykrvácela, nechytla infekci, na klinice podstoupila operaci, kterou zvládla na jedničku a zatím zůstává na hospitalizaci, aby se dala do pořádku. Bojuje jako lev, má chuť k jídlu, je aktivní a kontaktní. Držme jí palce!

 

22.11. "Pořád nemůžu dostat z hlavy ty hrozné dny, když už jsem přestávala doufat, že se někdo u mě zastaví a zachrání mě.. A pak přišla OBROVSKÁ NADĚJE! někdo mě vzal něžne do náruče a pošeptal, že mi pomůže. Byli to lidé, kteří si před nedávnem adoptovali podobnou kočičku jako jsem já, z Anidefu, a tam mě také odnesli, protože věděli, že u nich mám tu největší naději a můžu ukázat, jak moc chci žít a umím bojovat! 
No tety byly úplně vyděšené! Hned mě naložily a jely semnou na kliniku. Já jsem jim ale vrněla, aby se tolik nebály. Jsem totiž statečná holka a byla jsem jim moc vděčná, že se mi tak moc snažily pomoct....."

 

Je úterý - 23.11. a JÁ JSEM V DOČASNÉ PÉČI, je to tu úžasné!!!" mám velkého dvounohého brášku a moc se máme rádi, dokonce spolu spinkáme v posteli. Má dočasná tetička si všimla, že mám na těle spousty dalších šrámů - mám seklý i čumáček. Čeká mě dlouhá rekonvalescence, ale jsem šťastná, jsem v teple, uzdravuji se a pořád mě někdo mazlí. Takhle krásné to na světě je? Takhle úžasní lidi dokáží být?

 

Chtěla bych poděkovat všem mým Andělům, kteří se podílejí na mé záchraně a také mému novému dočasnému domovu, kde je mi tak krásně!
Pomůžete tetám zaplatit za mě a další kočičky veterinu? Je to strašně moc korunek. Mají hodně zvířátek a docházejí jim síly, tak, jako málem došly i mě. Pokud můžete, pošlete nějakou korunu na jejich sbírkový účet č. 2401251539/2010, variabilný symbol 1611. Moc Vám všem děkuju za pomoc. Pac a pusu. Vaše Bezejmenná. 

← zpět