SUKY se dočkala domova po půl roce! Domů si její majitelky vezly i dvě krásná trika z edice Bajt ( k zakoupení na eshop.anidef.cz ). Suky u nás byla skoro 6 měsíců, což je hrozně dlouho na tak mladou hezkou hodnou fenku.. No jenže byla nejen hezká, ale i aktivní a kříženka bulla. Za mřížemi kotce nevzbuzovala úplně důvěru, na procházkách si ji lidé chválili, ale tahala a měla moc velkou sílu. Chodila na procházku několikrát denně během otevírací doby a pořád neměla dost. Existovala ale jedna výjimka z pravidla.. Říkali jsme ji "To je ONA, co jako jediná dokáže utahat Suky" Bydlí kousek od útulku a pořád jsme doufali, že si nakonec Suky zamiluje. Váhala a rozmýšlela na náš vkus až moc dlouho . Už jsme se báli, že to nedopadne.. Suky venčila často, brala si ji na zkoušku domů a my s napětím čekali na spásné "ANO". Konečně to slovo padlo, v útulku jsme skákali radostí! Suky bydlí v bytě, pohybu má dost, pilně dohání výchovu, občas samozřejmě trochu paničku pozlobí, aby to nebylo jen tak, ale při troše práce, vůle a trpělivosti z ní bude brzy ideální psí slečna.
EMERIC je další skvělou adopcí! Nalezení domova mu trvalo celých 4,5 měsíce. Mohl být doma dříve, protože si představte, že jeho současná majitelka ho viděla na stránkách útulku už chvíli po smrti své předchozí fenky, protože jí byl trochu podobný. Ale cítila, že je ještě moc brzy na „náhradu“. Pak se po 4 měsících rozhodla, že je již připravena na hledání nového člena své rodiny, parťáka na dobré i zlé a byla hrozně překvapená, že je Emeric ještě pořád v útulku. První myšlenka byla – to musí být osud, čeká na mě. No a samozřejmě, že čekal! My jsme také nechápali, co tak úžasný pes v útulku tak dlouho dělá. Asi to tak mělo být, Emeric měl poznat smutek útulkového kotce, ale měl se i naučit fungování s jinými pejsky, měl být socializován a vychováván naší skvělou pravidelnou venčitelkou Jarmilou Sobeckou Halířovou. Tímto jí moc děkujeme! Emeric čekal na svou jedinou skvělou majitelku a ona čekala na něj. Našli se a padli si do oka i do náruče hned při první návštěvě. Emeric má doma ještě kočičí parťáky, se kterými si hraje a dovádí, přijali ho na jedničku. Doma je to miláček, dokáže zůstat o samotě, akorát si vždy do pelíšku přitáhne nějaké paničky věci, aby se necítil tak sám. Emeric si užívá procházky, výlety, miluje jízdu autem. Má za sebou už nějaké návštěvy, včetně těch dětských, všichni ho chválí jaký je úžasný. Ještě na něj prozradíme, že má hrozně rád ovoce a zeleninu.
EMMA byla u nás v útulku chvilku, ani jsme nestihli pořádně zveřejnit její osud. Emma byla odložena majitelem, co na ni už neměl čas. Žila venku, trochu zapomenutá, jako lovecké plemeno velmi strádala. Pak se nějaký „pes dobrák“ dostal k ní na zahradu v době hárání, stalo se nevyhnutelné a Emma porodila štěňata. Naštěstí se po tomto „incidentu“ majitel rozhodl, že na ni opravdu nemá čas, nevěnuje se jí a není schopen se o ni postarat. Rozhodl se jí skrze náš útulek najít domov. Emmu jsme nechali vykastrovat a po zařazení do nabídky pejsků k adopci měla hned několik zájemců. Odjela ke skvěle sportovně laděné rodině, která rozumí psům s loveckými sklony, takže už při první procházce spolu proběhli okolní lesy, pole i louky a Emma se vrátila úplně šťastná. Bylo rozhodnuto, komu ji svěřit do adopce!
BUSYNKA se u nás rovněž moc neohřála. Odjela k rodině, která od nás měla již dříve adoptovaného buldočka Jimmyho, který bohužel nedávno odešel za duhu. Věděli jsme, že se u nich Jimmy měl na stará kolena krásně. Lepší domov jsme si pro Busynku nemohli přát. Teď jde jen o to, aby se Busynka adaptovala ve městě, dosud sloužila spíše jako stroj na štěňata. Busynka je ale chytrá, čistotná a velmi milá dáma, která je vděčná za nádherný domov, tak to určitě zvládne.
FORTY neměl růžovou minulost. Dostal se k nám ve velmi špatném stavu, dá se říci na pokraji života a smrti. Musel trpět hladem, pomalu jsme ho rozkrmovali a podařilo se ho dát do pořádku. V útulku se mu zažívání postupně srovnalo, ale nový majitel musel počítat s tím, že nesmí nikde v dosahu nechat žádné jídlo. Forty si stále pamatoval, že neměl co jíst, a byl schopen do sebe nacpat cokoliv v neomezeném množství " do zásoby". Musel se venčit s košíčkem, jinak snědl, na co přišel. Fortyho si vyhlídla milá rodina, co sledovala jeho příběh už od začátku a jednoduše se do něj zamilovali. Rozhodli se mu dát šanci přesto, že Forty nemá absolutně žádné hygienické návyky, neumí být sám doma a hlasitě vyje… Budeme jim držet palce.
CELER byl jedním z nejkrásnějších a nejvíce mazlivých koťátek v útulku. Bylo jasné, že najde domov rychle. Měl okamžitě zájemce, ale museli adopci zrušit kvůli infekční nemoci své druhé kočičky. Celerovi trvalo jen 2 dni, než našel další rodinu. Tam se cítí jako ryba ve vodě! V noci řádí a budí všechny členy domácnosti a přes den odpočívá. Stejně ho všichni milují a nejvíce nejmladší členka domácnosti, které v noci okupuje postel a slastně jí vrní do ouška.
PÉŤA odjel k mladému páru, který dřív měli potkany, ale kočička v jejich domácnosti ještě nebyla. Ze začátku se Péťa trochu bál, ale brzy se nechal mazlit a začal usínat přitulený ke svým novým lidem.
ČIMIŠNÍK čekal na domov celé 4 dlouhé měsíce. Sami nevíme proč, byl to vždycky jeden z nejhodnějších kocourů v celém pokojíčku. Měli jsme velkou radost, že si toho konečně někdo všimnul a odvezl si ho domů. Čimišník se první dny bál a schovával se pod prostěradly nebo za poštovní krabičky, ale teď si rád hraje, ideálně v 5 ráno. Moc si užívá nové kamarádství s domácím králíčkem, je z nich parádní dvojka.
GAZANIE je kočička, co k nám přišla se 4mi čerstvě narozenými koťátky. Chudinka s nimi strávila měsíc v karanténě, než se jí povedlo najít dočasnou péči,kde se měla krásně a mohla vychovávat koťata dalších 6 týdnů. Pak se všichni vrátili do útulku a nějak se jim nedařilo najít domov. Gazanii to v kočičím pokojíčku nesvědčilo, další kočky neměla ráda a že jich zrovna bylo a stále je v útulku spousta!Musela se s nimi tísnit ještě další 3 měsíce v útulku. Mezitím k nám chodil venčit a pomáhat jeden pán . Hrozně se mu líbil pes Armando, ale nakonec vzhledem ke schodům v bytě a druhému patru bohužel Armando domů neodjel. Ale osud tomu chtěl a pan se byl podívat do kočičího pokojíčku. No a Gazanie se na něj " přilepila" . Tak prý místo psa pojede domů kočka . Takhle našla domov Gazanie,
TUŘÍNEK k nám přišel s vážným zraněním očka, které se bohužel nepodařilo zachránit. A tak má očičko jen jedno. Ale Tuřínek byl opravdu statečný bojovník a jeho příběh neskončil. Naopak. v dočasném domově se zotavoval a získával péči a lásku, kterou si zasloužil. Pak se pro podařilo něj nový domov, kde bude milován navždy. Oříškem bylo seznámení s dalšími kočkami v domácnosti, protože Tuřínek byl zvyklý na pejska i králíka, ale kočku v životě neviděl! Všechny čtyři kočičky v domácnosti mají nějaký hendikep, takže Tuřínek do rodiny zapadl a pomalu se začleňoval do chodu rodiny, která nás pravidelně informuje o jeho pokrocích.
Na závěr jsme si nechali odchod do dočasky dvou kočiček: NOCENKY a JEŽOURKA a k tomu několik slov o tom, jak funguje kočičí karanténě. Jak víte, máme teď v útulku mnohem víc kočiček , než bychom si přáli. Každá přijatá kočička musí být nejdříve v karanténě, což znamená v kleci, kam se jí vejde kočičí záchůdek, miska, pelíšek a malá hračka... Ale je tam sama, není čas ji mazlit, má kontakt s člověkem pouze na krmení, čištění WC a podávání léků nebo ošetřování ran, čištění uší, kapání do očí a podobně. Ať se nám to líbí nebo ne, tak to prostě je. Teprve když je kočka zdravá, nemá svrab, je odčervená, naočkovaná a nemá žádnou dietu, můžeme vypustit do kočičího pokoje. Jedině tak můžeme zabránit šíření infekcí a nemocí mezi ostatní kočky.
Bohužel plno koček tráví v karanténní kleci i měsíce. Jedná se o koťata, protože ta se dlouho nemohou očkovat, nebo o kočky, co se léčí se svrabem, případně mají nějakou infekci, berou antibiotika, tedy se nemohou očkovat. Týká se to i koček v rekonvalescenci po zraněních, operacích nebo vážných nemocech. Existují i zdravé kočky odsouzené k pobytu v karanténní kleci na pořád, do té doby než najdou domov. Jedná se o kočky, které musí mít speciální dietu. V podstatě jsou úplně zdravé, potřebují jen jiné krmení - např. ledvinovou dietu nebo jaterní či jakoukoliv jinou dietu. Nemůžeme je vypustit do kočičího pokojíčku, protože tam mají kočky klasické granule a konzervy a ty by jim mohly ublížit. Takové kočky pak jsou pořád v kleci, nemohou se pořádně projít , nemohou lézt po škrabadle, nemohou se potkávat s jinými kočkami. Navíc je v podstatě nevidí zájemci o adopci, protože do karantény nemohou vstoupit. Leda že se přímo ptají na takovu kočíčku s dietou, pak jim jí přineseme, ukážeme. Většinou si ale vyberou jinou kočičku z kočičího pokojíčku, kde mají možnost se s kočkami mazlit a poznávat je jak dlouho chtějí.
Proto jsme byli nadšení, když se ozvala majitelka čivavy Sněžky, že může nabídnout dočasku pro kočičku. Hned nás napadla Nocenka, protože je v útulku od dubna. Dalším adeptem byl Ježourek, v útulku od května.
Tak jsme si dovolili nesměle navrhnout, jestli by slečna nezkusila vzít do dočasky oba Sice mají s přítelem doma kromě Sněžky od nás ještě mladého čivavího kluka, ale souhlasili a rozšířili domácnost o 2 kočíčáky - DOČASNĚ. Takže Nocenka i Ježourek STÁLE HLEDAJÍ DOMOV! Nicméně se mohou konečně procházet, běhat, šplhat, protahovat si svaly a užívat si kočičí svobody. Ani nevíte, jaká je to pro ně změna oproti útulkové kleci!
Moc prosíme všechny, kdo by měli možnost nabídnout dočasku kočičce, ozvěte se nám, mnohým z nich tím úplně změníte svět k lepšímu!
Potkanice AUDI Měla sloužit jako potrava,
Potkaní slečna Audi byla původně pořízena jako potrava pro dravého ptáka. Majitelka se do ní však zamilovala a rozhodla, že její život nemůže takto ukončit. Nemohla si jí však ani nechat. A tak se rozhodla ji zachránit skrz útulek AniDef. Za Audi zaplatila odkládací poplatek a moc doufala, že od nás najde krásný domov. Nakonec našla domov paradoxně u její kamarádky, která má s chovem potkanů zkušenosti a sama má již 2 potkanice.
K přepisu dočasek na adopci došlo u několika zvířat pejsci: Jeny, Gina, Rowen a kočičky: Wakame, Wisteria, Elymus
← zpět
