Představte si, že najdete zraněné koťátko, samotné, na ulici. Koťátko, které trpí velkou bolestí kvůli vážně zraněné noze. Co dělat?
Musíte se obrátit na město či obec, na jejímž území, jste zvíře nalezli. Voláte na příslušný úřad, tam Vám ale sdělí, že bohužel nemají zajištěnou péči o kočky (kterou ze zákona mít zajištěnou musí), a že tím pádem to pro obec končí. CO TEĎ MÁTE DĚLAT?
Máte tam toho bezbranného tvora nechat? Máte tu kočičku na vlastní náklady odvézt na veterinu a zaplatit jí drahou operaci, zachránit jí život a pak ještě vyřešit, co s ní? To si může časově, a hlavně finančně dovolit asi málokdo.
Zoufale voláte do soukromého útulku, co dělat. Soukromý útulek by od Vás vůbec neměl kočičku bez objednávky obce přijmout. Ale tady jde sakra o ŽIVOT. Přece ta kočička neumře kvůli papírování a kvůli tomu, že některá města a obce správně neplní své povinnosti.
Soukromý útulek PŘEBÍRÁ KOČIČKU A ODVÁŽÍ JI NA KLINIKU, kde okamžitě zasahuje tým veterinářů. Ošetřující doktor stanoví diagnózu a přichází s verdiktem, že bez operace nemá kočička šanci. S operací – amputací, má však nárok na kvalitní a plnohodnotný život. Při poslední troše naděje ve fungující systém volá ošetřující lékař na obec, která má být za kočičku odpovědná a žádá o souhlas s amputací, která bude stát 6000 Kč. OBEC ŽÁDOST ZAMÍTÁ S TÍM, ŽE MÁ KOČKU UTRATIT. Soukromý útulek si definitivně bere kočičku pod svá křídla a operaci schvaluje.
KOČIČKA PŘEŽILA, krásně se zotavila a po několika týdnech od operace už řádí v novém domově a žije svůj kočičí sen, i když jen se 3 pacičkami.
Tenhle příběh však mohl skončit už tenkrát na té ulici. Ten člověk mohl po odmítnutí obcí prostě odejít a nechat tam tu kočičku zemřít. Místo happyendu, mohla ve velkých bolestech trvajících dlouhé a kruté hodiny, vydechnout naposledy.
Tohle celé je špatně už od samého začátku. Víte, ten soukromý útulek chce zachraňovat, ale pokud města a obce nebudou přijímat svou zodpovědnost, tak ten soukromý útulek, který vedle záchrany musí provozovat e-shop, jezdit na akce, pořádat akce, zakládat sbírky, perfektně se starat o sociální sítě, aby sbírky našly dárce atd., se brzy zhroutí, zkrachuje, nebude mít prostředky ani energie zachránit jediného živého tvora.
Ten soukromý útulek si dal tu práci a sepsal nezodpovědné obci, která koťátko mrknutím oka odsoudila k smrti, email, kde žádá o spoluúčast na záchraně tohoto koťátka. Obec slíbila projednání spoluúčasti radou. Bod projednání se odkládal. Soukromý útulek se dožadoval vyjádření. Celé dopisování trvalo 22 dní. Obec slíbila, že na celkovou fakturu z veteriny ve výši 7092,-Kč (náklady na záchranu však byly mnohem vyšší – převozy na veterinu, každodenní péče ošetřovatelů, energie, krmivo, administrativní úkony) útulku přispěje formou daru 3500Kč. Obec soukromý útulek také upozornila, že pokud v budoucnu dojde k převzetí zvířete od fyzické osoby, NEBUDE SE JIŽ OBEC NA ÚHRADĚ NÁKLADŮ, JAKKOLIV PODÍLET. Mysleli tím, od té fyzické osoby, která obec kontaktovala a měla tam zraněné o pomoc žádající kotě prostě nechat zemřít? Tak jak tedy zajistit pomoc zvířeti v nouzi, kterou obec ze zákona zajistit musí?
Chápeme, že rozpočty obcí nejsou nafukující. Snažíme se pomáhat se záchranou. Snažíme se ty nenafukující rozpočty doplňovat, protože priorita je zvíře. Ale dokud od záchrany zvířat budou dávat ruce pryč i subjekty, které mají zákonnou povinnost pomoct a vždy se najde někdo, kdo na své náklady pomůže, protože přece nezemře zvíře, tak do té doby SE VŮBEC NIC NEZMĚNÍ a do té doby se soukromé útulky svou prací NEUŽIVÍ a do té doby budou vedle záchrany hledat dalších x způsobů, jak záchranu financovat, jak si udržet zaměstnance, jak moct zachraňovat týraná, opuštěná či nechtěná zvířata, která si sama pomoci nedokáží.
Dokud se tato situace nezačne měnit, budou tyhle záchrany závislé na vedlejších aktivitách útulku a také na DÁRCÍCH.
Zachraň další kočičku nebo pejska v nesnázích. Každá koruna pomáhá zachraňovat.
