Ve čtvrtek ráno jsme po venčení našli našeho Jacka s torzí střev. Torzi střev se bohužel nedá nijak předejít ani zabránit. V tomhle je ještě mnohem krutější než torze žaludku.
Jacka jsme okamžitě odvezli na veterinární kliniku, kde šel rovnou na sál. Tohle jsou v útulku velmi nepříjemné chvíle. Musíte se vrátit ke své práci, a přitom nepřestáváte myslet na toho, kdo zrovna bojuje o život. Tohle není jen práce, tohle už je hodně osobní.
Boj s torzí střev je od začátku hodně nefér a šance na přežití víc než mizivé. Jenže i tak doufáte.
Volá veterina a oznamuje nám, že Jack bohužel zemřel. Topíte se ve smutku, pláči, vzteku, beznaději. Tohle je tak moc nefér!
Jack byl krásný, mladý pes plný života. Bohužel když vážíte 35 kg, jste německý ovčák, kterých jsou plné útulky, tak vám mohou být klidně 4 roky a stejně po několika měsících, kdy se líbíte spoustě venčitelů, kdy váš příspěvek, že hledáte domov, má stovky lajků a sdílení, domov nenajdete. Dožijete se akorát bolestivé torze, která váš život nakonec ukončí.
Jack neměl hezký život. Do útulku ho přivezla policie. Byl 2 dny uvázaný u lampy a u sebe měl tašku a v něm svůj očkovák.
V útulku ho měl každý rád. Miloval míček a pohyb. Cítíme obrovské zklamání a smutek, že jsme Tě Jacku nestihli dostat do vysněného a milujícího domova. Žil jsi tady s námi skoro třičtvrtě roku. Rozdával si radost a energii i v deštivých a náročných dnech.
Dva dny jsi čekal až přijde pomoc, třičtvrtě roku si čekal na milující domov, který už nestihl přijít.
Uklidňuje nás jen to, že Tě teď už nic nebolí a moc doufáme, že naše láska je stále s Tebou.
