Ben neměl život nikdy zrovna lehký. Již od útlého věku má nefunkční svěrač, tudíž nekontrolovatelně trousí stolici. Benovi v jeho osmi letech navíc ještě ke všemu závažně onemocněl páníček, tudíž se o něj neměl kdo postarat, a tak putoval k nám do útulku. Ben pod naší záštitou pak navštívil několik veterinárních klinik, ale nikde si s jeho zdravotním stavem nevěděli rady. Chtěli jsme mu pomoct, najít pro něj úlevu a možnost žít důstojný život v nové rodině. Buďme totiž upřímní – ne každý je připraven si adoptovat třiceti kilového inkontinentního psa, který trousí stolici. A tak podstoupil operaci utrženého svalstva v oblasti konečníku, která mu měla alespoň trochu pomoci.
Bylo to ale pořád jak na horské dráze, navíc bylo potřeba denně Bena omývat, aplikovat mu na bolavé místo pod ocasem léčivé masti a podávání antibiotik. Přes to všechno byl vždy trpělivý a hodný k lidem i ostatním psům. Nastaly okamžiky, kdy veterináři kroutili nad Benovo stavem hlavami, bezradní a neschopni nám poradit, jak postupovat dále, protože nevěděli o nikom, kdo by si nechal tak velkého inkontinentního psa. Nakonec jsme po delších úvahách začali Benovi podávat syrové maso (BARF) a nastal první posun. Změnila se kvantita i kvalita jeho stolice. Ačkoliv jsme se nesmírně radovali, viděli jsme, že Beník potřebuje nutně domov, protože mu nesvědčí pobyt v kotci.
A pak se jednoho dne Benův život obrátil naruby. Naše úžasná kolegyně, milovnice všech zvířat a hrdá majitelka třech pejsků adoptovaných z našeho útulku, se už déle nemohla do Benových smutných očí dívat. Nebo alespoň ne v útulku. A tak se jednoho dne rozhodla, že si Bena odvede domů. Ben zůstává v doživotní dočasné péči aby mohl útulek hradit veškeré potřeby spojené s Beníkovo zdravotním stavem.
Ben dostal úžasnou šanci a té se chytil tak pevně, jak jen to dokázal. Momentálně žije spokojeně ve své smečce, má možnost procházet se dovnitř a ven, jak se mu zlíbí, a pokud něco s jistotou můžeme prohlásit – je v těch nejlepších rukách. Musí mít sice přísný jídelníček, ale je i nadále na BARFu, který mu opravdu chutná a jeho konečník vypadá mnohem lépe, jelikož stolici už netrousí úplně všude jako dřív.
Na Bena se jednoho dne totiž prostě obrátilo slunce… To slunce má jméno Iveta! Tímto jí mockrát děkujeme za nádhernou příležitost, kterou Ben dostal, a za neuhasínající péči o něj i ostatní zvířata.
